Suchergebnisse

Článek se zaměřuje na výjimečný stav a řešení krizí v právním státě a hledá odpověď na otázku, který z možných přístupů v dané oblasti je z hlediska zájmu na dlouhodobém udržení právního státu a náležitém plnění jeho funkcí nejvhodnější. V předložené studii věnujeme pozornost problematice řešení krizí v kontextu právního státu, zkoumáme pojem výjimečného stavu, ukazujeme kontroverze, konfuze a problémy, které jsou s ním spojeny, představujeme možné způsoby reakce veřejné moci na krizové situace a posuzujeme jejich přednosti a nedostatky. V návaznosti na závěr, že výjimečný stav by měl být upraven v pozitivním právu, následně věnujeme pozornost otázce, jakým způsobem a v souladu s jakými zásadami by do něj měl být vtělen. V této souvislosti předkládáme tezi, že by měl být zakotven na ústavní úrovni formou dvoustupňové regulace, jež kombinuje enumerativní výjimečné stavy s výjimečným stavem obecným s generální klauzulí na straně právních následků normy, který smí být vyhlášen pouze za předpokladu, že nastala existenční krize a dokonce ani enumerativní výjimečné stavy zjevně neumožňují její překonání. Jelikož však sebeširší regulace výjimečného stavu nemůže vyloučit potřebu jednání ultra vires nebo contra legem, zkoumáme v další části práce, zda a za jakých předpokladů může být legitimní nadpozitivní výjimečný stav a na bázi jakých důvodů.

Cover -- On the Validity of Law with Respect to the Exceptional Case -- I. Norm, normalcy, and the exceptional case -- II. Derogations within the law and the political exceptional case -- III. Stringency of legal rule as a condition for making the exceptional case possible -- IV. Under the condition of what is possible -- V. States of emergency which are regulated by constitutional law -- VI. Legalizing illegal emergency relief to the constitution: the right of resistance -- VII. The inoperability of the emergency articles of the constitution -- 1. Persistently normal state of affairs -- 2. Extra-legal detours and ways out -- VIII. A residual unwritten emergency law of the state? -- IX. The breakdown of all rules: Islamic terror -- The Exceptional Case in Situations of Normalcy -- I. The terrorist challenge -- II. The distinction between normalcy and emergency -- 1. Normal state of affairs -- 2. Case of emergency -- III. Islamic terrorism: the case of emergency within the normal state of affairs -- 1. Terrorism as emergency -- 2. Asymmetries of terrorist war -- 3. The simultaneity of both normal and exceptional state of affairs -- IV. Courses of action in terms of constitutional theory -- Option 1: Exception as the secret of governing -- Option 2: Abandoning regulation by constitutional law -- Option 3: Constitutionalizing the exception by establishing an emergency regime -- Option 4: "Normalizing the exception" -- Option 5: Establishing a gradual scale of terrorist warnings -- The State of Exception and Limits of the Rule of Law -- I. Introduction -- II. Defining a state of exception -- III. The state of exception as an intrinsic part of the constitutional order -- IV. Written state of exception -- V. Extra-constitutional emergency -- 1. Carl Schmitt: the state of exception as a tool to restore normality.

Das Problem des Ausnahmezustandes ist in den letzten zwei Jahrzehnten aktuell geworden im Zusammenhang mit Sicherheits-, Finanz- und Gesundheitskrisen. Diese Ereignisse stellen eine Herausforderung für die liberale Demokratie dar, da sie die politischen Vertreter an den Rand der Legalität bringen können und zumindest potenziell Verfahren zu legitimieren scheinen, die ansonsten in einer liberalen Demokratie fragwürdig wären. Einige Autoren haben sogar Bedenken geäußert, dass die Ausnahme allmählich zur neuen Normalität geworden ist und dass wir (fast ohne es zu bemerken) in einer permanenten Ausnahme leben. In Reaktion darauf haben Experten darüber nachgedacht, ob der Ausnahmezustand ein geeignetes Mittel zur Lösung von Krisen ist und ob es andere Modelle gibt, die im Hinblick auf das Interesse an der Wahrung der liberalen Demokratie angemessener sind. Das Ziel des Buches ist es, eine wissenschaftliche Reflexion des Ausnahmezustandes zu liefern und zusammenhängende Begriffe zu diskutieren. Mit Beiträgen von Vojtěch Belling, Otto Depenheuer, Josef Isensee, Jakub Jinek, Eckart Klein, Lukáš Kollert, Jan Kysela

Wie hängen Theorie und Praxis, Geist und Natur, Welt und Ich, Zeit und Ewigkeit zusammen? Aus einer spezifischen Perspektive können diese disparaten Themen auf einen Nenner gebracht werden. Genau dies versuchen die Autoren, indem sie sich die Frage stellen, wie der Übergang vom einen zum anderen gelingt. Sie beleuchten die Knotenpunkte im Werke derjenigen Philosophen, die ihr Denken als ein systematisches begreifen und an den Grenzübergängen ihre Denkkraft unter Beweis stellen. Kant, Fichte, Schelling und Hegel nehmen somit klassische philosophische Fragen mit neuer Brisanz auf

Wie hängen Theorie und Praxis, Geist und Natur, Welt und Ich, Zeit und Ewigkeit zusammen? Aus einer spezifischen Perspektive können diese disparaten Themen auf einen Nenner gebracht werden. Genau dies versuchen die Autoren, indem sie sich die Frage stellen, wie der Übergang vom einen zum anderen gelingt. Sie beleuchten die Knotenpunkte im Werke derjenigen Philosophen, die ihr Denken als ein systematisches begreifen und an den Grenzübergängen ihre Denkkraft unter Beweis stellen. Kant, Fichte, Schelling und Hegel nehmen somit klassische philosophische Fragen mit neuer Brisanz auf.